Chceme zlepšit dostupnost informací a využívání komunikačních prostředků směrem k veřejnosti. Rádi bychom znovu zavedli přehlednou pozvánku s programem zasedání zastupitelstva.
Transparentnost ekonomiky města a větší zájem občanů o dění v něm bychom rádi podpořili zavedením otevřeného rozklikávacího rozpočtu, který je běžným nástrojem úřadů mnoha měst a veřejných organizací.Nastal čas jej i ve Varnsdorfu bez obav zavést. Součástí by mělo být i zavedení „transparentního účtu“ (co není vyloženě tajné je veřejné).
Prosazujeme koncepční tvorbu strategických dokumentů jako zásadní nástroj řízení moderních měst (tedy nikoliv “péct” velké projekty pod pokličkou v kanceláři starosty s kamarády). Na tvorbě se mají vedle zastupitelstva, které konečnou verzi dokumentů schvaluje, podílet také aktivní občané, jejich iniciativy a přizvaní odborníci a to formou veřejných slyšení a besed či vyhlášených anket. Vážná témata, jako např. řešení odpadů a energetiky je nutné zásadně komunikovat nikoli s před vybranými investory, ale s nestrannými odborníky (např. z univerzitního prostředí). Tímto postupem se vyhneme obcházení občanské veřejnosti, tedy jak „řízení města jako firmy“, tak i netransparentnímu tlaku na nevolené úředníky, či jejich libovůli při správě města. Námi prosazované postupy jsou základem pro dlouhodobou funkčnost občanské společnosti a důvěry a sounáležitosti občanů ke své obci.
Chceme také umožnit zapojení občanů do rozhodování o rozvoji obce a to formou
participativního rozpočtu, kdy se o části veřejných financí rozhoduje dle preferencí aktivní
veřejnosti.
www.participativni-rozpocet.cz
Např. obnovit tzv. “Černou lávku” před Mašíňákem – propojení pro pěší přes nově nabytou louku do areálu koupaliště)... Naším cílem je, aby lidi bavilo chodit na procházky. Je potřeba také podél frekventovaných pěších tras rozšířit pokrytí lavičkami, zejména pro občany kteří si potřebují při procházce častěji odpočinout.
V majetku města vídáváme zanedbané silnice, žlaby, svody, místy i “fušeřinu” a nedodělané zakázky.
Chceme se zasadit o funkční a systémové řešení údržby těchto městských majetků Pa komunikací. Pravidelná údržba šetří kasu, “prevence je lepší než řešení havárie”.
V úzkých uličkách stojí auta v obou směrech, na sídlištích je nedostatek parkovacích míst. Je nutné rozšíření parkovacích kapacit. Skvělým řešením je např. již realizovaný pilotní projekt parkování na jedné straně vozovky formou “zálivového stání” v Jarošově ulici. Podpoříme studii vybudování parkovacího domu v nejfrekventovanějších lokalitách.
Chceme naši MHD aktivně podrobovat aktuálním potřebám občanů. Víme, že trasa našeho “okružáku” stále nepokrývá některé části města. Je potřeba revize resp. doplnění zastávek i četnosti spojů.
Občas se stane, že se zásahem vyšší moci či různých složitých situací ocitne v nesnázích společensky či historicky cenná budova. V takových momentech by mohla být obec tím, kdo zasáhne a poskytne pomocnou ruku v pravý čas. Může nastalou situaci právně zabezpečit eventuelně poskytne půjčku, záruku, zabezpečení či jinak tzv. „zachrání situaci“. Ve městě jsou ale také dlouhodobě neudržované objekty, tzv.skvrny na tváři města, které je potřeba vykoupit, zrenovovat a vrátit do života (viz nyní projekt domu naproti restauraci Severní dráha), nebo zbourat s možností využití dotačních peněz (tzv. brownfield).
Budeme i nadále prosazovat a podporovat obnovu historických památek a budov a jejich využití pro současné potřeby. V minulých obdobích jsme otevřeli téma převzetí a využití Červeného kostela i Starého nádraží. Po opravě a zprovoznění „Kostela míru a pokoje“ jako multifunkčního společenského prostoru a odkoupení Starého nádraží (kde se připravuje rekonstrukce), nyní přichází na řadu také Kinokavárna, která by se, pokud se ji ještě podaří zachránit, mohla stát zázemím pro rozličné aktivity v oblasti kultury a volnočasových aktivit mládeže.
Podpoříme návrh pracovní skupiny „Voda Varnsdorf“ na kultivaci veřejného prostoru zapojením řeky Mandavy do denního života vybudováním odpočinkové náplavky v prostoru od sportovní haly k Panoramě.
Pro zlepšení situace ve zdravotnicví navrhujeme:
Potřebujeme posílit zejména v oblasti řešení sociálně patologických jevů ve společnosti, jako je užívání návykových látek, gambling, násilí, dluhové pasti atp.
Chceme iniciovat zřízení „denního stacionáře“ pro seniory, tedy v podstatě „školku“ pro naše babičky a dědečky, kteří vyžadují denní péči a nechceme je „odložit“ do domů pro seniory. Ve stacionáři mohou pohodlně trávit čas, zatímco vy se můžete věnovat své práci či jiným denním aktivitám.
Podpoříme vznik služby tzv.„senior taxi“ – podporu seniorů a osob ZTP formou slevových poukazů na využití taxislužeb ve městě, ideálně taxislužeb s bezbariérovým nástupem. Budeme podporovat seniorský klub Pohádka.
Zlepšíme podmínky života seniorů a handicapovaných spoluobčanů. Zasadíme se proto například o instalaci většího množství laviček ve veřejných prostranstvích, aby měli starší a hůře pohybliví občané možnost odpočinku. Bez této možnosti hrozí jejich vyloučení z pobytu ve veřejném prostoru.
Chceme dále pokračovat v současném způsobu podpory varnsdorfských mladých sportovců, tzv. „Koncepce sportu“ a rozvíjet jí. Vzhledem k rostoucím nákladům na provoz sportovišť budeme prosazovat navýšení příspěvku města pro místní sportovce (navrhujeme navýšení dotace přímo úměrné vůči zvýšení cen pronájmů). Městská finanční podpora musí být u příjemců vázána na zpřístupnění hospodaření a podrobné vyúčtování dotace.
V rámci grantového programu podpoříme zavedení školních grantů, které budou zacíleny na rozvoj vzdělanosti a dovedností, sociální vazby i mimoškolní činnost. Je důležité podporovat zájem dětí o potřebné profese.
Budeme hledat možnosti využití školních hřišť pro sportování neorganizované mládeže a dětí. Ve stanovený čas a den, jim pod patronací kantorů a dohledem studentů, umožníme vstup na sportoviště zdarma.
Podpoříme vytvoření „zelených učeben“ v základních školách, např. solárními instalacemi na střechách škol a využitím přírodního potenciálu školních zahrad (účelným nakládáním s vodou, výsadbou ovocných dřevin apod.).
Budeme podporovat plánované a smysluplné rekonstrukce městských sportovišť, jako například sportovní haly – včetně venkovní atletické dráhy, „Sokolovny“, atletických sportovišť v Kotlině...
Chceme zavést systém průběžné údržby stávajících dětských hřišť, parků a dopravního hřiště, což chápeme jako efektivnější přístup, než pozdější nutnost výměny již neopravitelných či zdevastovaných prvků...
Stále podporujeme vybudování velké ho volnočasového areálu (stezky pro in-line bruslení, veřejná sportoviště, koupaliště, lavičky, dětské hřiště, ...) dobudováním areálu koupaliště „Mašiňák“ a propojením s městským „lesoparkem“ za nemocnicí.
Žijeme ve skvělém místě. Poloha Varnsdorfu mezi kopci, rozlehlost veřejných prostranství, parků, okolní lesy a louky z něj činí úžasné místo. Proto prezentujme město Varnsdorf a Šluknovský výběžek jako dobré místo k žití.
Podílíme se na tvorbě kulturní koncepce města a zásadním prvkem je pro nás možnost aktivní účasti veřejnosti na kulturním a společenském životě a kulturní produkci (přípravě kulturních akcí.
Budeme prosazovat zvýšení finančních prostředků přerozdělovaných formou otevřené veřejné soutěže (grantový systém pro podporu živé kultury a aktivní spolkové činnosti) minimálně o inflaci. Vedle příspěvkových organizací města podporujeme také spolupráci se soukromými ulturními subjekty, např. Centrum Panorama.
Chceme iniciovat vznik moderního průmyslového muzea. Skrze existenci takového prostoru můžeme budovat silnější sepětí obyvatel s vlastním městem a regionem.
Budeme i nadále prosazovat podporovat obnovu historických památek a budov (červený kostel, střelnice, muzeum, kinokavárna, drobné památky) a jejich využití pro současné potřeby. Pokud se ještě technicky podaří zachránit budovu kinokavárny, pak bychom zde rádi vtzv. black box čili multifunkční prostor pro tanec, akrobacii, nový cirkus či jiné pohybové aktivity, menší zábavní a divadelní formy, nebo sportovní aktivity od gymnastiky po “ring volný”.
Podporujeme postupné rekonstrukce a zvelebování divadla i parku Vincenze Pilze. Stejně tak dokončení rekonstrukce Hrádku, včetně dobudování restaurace, ubytování a venkovních prostor. Rádi bychom nalezli formu provozu, která by důstojně akcentovala sousedský a kulturní přesah této dominanty našeho města.
Buďme dobrým partnerem ostatním obcím a regionálním iniciativám ve výběžku, pro Sdružení obcí Šluknovska, projekt Tolštejnského panství, MAS Český Sever, pro projekty regionálních značek a trhů, svépomocné spolky a iniciativy pro rozvoj regionu. K vlně lokální solidarity a spolupráce může pozitivně přistoupit i náš Varnsdorf. Naše město by mělo hrát v regionu významnější roli a jeho rozvinutá infrastruktura kulturní oblasti by se měla umět “lépe prodat”, aby se u nás turisté z Českého Švýcarska zdrželi více než jen na nákup.
Tuto spolupráci považujeme za přirozenou, a to nejen v oblasti turismu, kultury a sportu, ale také v oblastech podnikání, trhu práce a zejména dopravní infrastruktury.
Myšlenka partnerské spolupráce měst tzv. Twinning vytváří jedinečnou příležitost k setkávání občanů evropských měst, k vzájemnému poznávání, k výměně myšlenek, zkušeností a názorů a k překonávání historicky podmíněných předsudků a nedůvěry.
Že Varnsdorf ještě nemá žádné partnerské město je škoda. Chceme to změnit a najít partnery ideálně v pro nás zajímavých destinacích například pro vzájemnou podporu turistického ruchu a výměnné pobyty pro školy. Partnerství může mít kromě symbolické funkce také příznivý finanční vliv na ekonomiku města. I naše město a náš region mají co nabídnout.
Jsme v období velké energetické krize, ale také restrukturalizace. Spolu s velkými potížemi se nabízí také řada řešení. V problému nejsme sami a národní i evropské zdroje nabízí jedinečnou příležitost finanční podpory pro modernizaci a ekologizaci energetické soustavy a odpadového hospodářství města, ale také městských budov. Jen z tzv. “Fondu spravedlivé transformace” má být pro Ústecký kraj uvolněno téměř 16 miliard korun. V tomto nesmíme zaspat, ale ani se nechat vtáhnout do nekoncepčních a jednostranných řešení.
Pokud však část městských rezerv vložíme do energetických úspor a do efektivního vytápění a energetiky, pak z veřejné podpory z Modernizačního fondu i z fondu Spravedlivé transformace může být doloženo pro obce 60–90 %.
Chválíme dokončené stavební rekonstrukce sběrného dvora, ta však řešila pouze vnitřní uspořádání, ale z technologického hlediska nepřinesla žádnou významnou inovaci. Je potřeba jej přesunout do fáze 2.0, co se týče uživatelské přístupnosti (včetně optimalizace provozní doby).
Předcházení tvorby odpadu:
Třídění a nakládání s vytříděným odpadem:
Podporujeme plán na rozšíření a modernizaci stávající kompostárny nad nádražím. Město nyní může počítat roč s cca. 600 tunami domácího bioodpadu. V kombinaci s dřevní hmotou i travinami z údržby veřejné zeleně a případně i s s možností pěstovat energetické plodiny na městských pozemcích se nám zde otevírá příležitost pro další doplňkový zdroj energetického hospodářství ve městě.
Řešíme-li alternativní zdroje energie, tepla i elektřiny, můžeme tedy vybudovat bioplynovou stanici, která zpracovává organickou hmotu z veřejné i soukromé zeleně, zemědělství, gastroodpad atd. Výstupní plyn lze po napojení na speciální filtr vtláčet do plynovodů jako biometan, s kogenerací produkovat elektrickou energii, nebo jej spalovat k tvorbě tepla pro konkrétní budovy či k napojení na rozvody systému centrálního vytápění.
Prosazujeme transparentní proces tvorby Energetické a odpadové koncepce tvořené za účasti veřejnosti i přizvaných odborníků. Nechceme, aby se o energetice po volbách opět rozhodovalo při privátních jednáních u starosty s domluvenými dodavateli technologií a pak už se jen válcovalo
Podporujeme snahy MAS Český sever zprostředkovat strategické plánování o energetice v rámci ORP Varnsdorf (VDF, DP, HP, Jiřetín, Rybniště a Chřibská).
Oslovili jsme odborníky z Centra energeticky efektivních budov ČVUT Praha www.uceeb.cz. Probrali jsme naše návrhy do zmiňovaného procesu tvorby Energetické koncepce a byl nám předběžně potvrzen zájem podílet se na utváření koncepce i na následné přípravě návrhů a zadání konkrétních částí projektu. Tím bychom získali výraznou autoritu z oboru, která však nebude mít finanční prospěch z realizace stavby ani z následného provozu, tedy ani motivaci k protěžování konkrétní technologie, natož realizační firmy.
Naše dlouhodobá vize teplárenství, kdy vlastníkem samotných teplovodů je město, spočívá v moderní kombinované soustavě, která při zachování maximální bezpečnosti a stability systému (díky plynu,resp. v krizi i uhlí či LTO) umožní stálé či sezónní zapojení dalších zdrojů tepla s různou kapacitou, ale i s různým rozložením v čase i sezonním obdobím. Toto by pravděpodobně obnášelo oddělení výroby od distribuce. Každý z odběratelů by se tak za splnění přesně stanovených technických podmínek mohl stát též sezonním dodavatelem vlastních přebytků. Skončila by tak motivace některých domů se od soustavy zcela oddělit a jejich patálie v zajištění úplné soběstačnosti. Jejich vlastní zdroj by mohl být koncipován pro jaro, léto a podzim, v zimě by využili centrálního zdroje a v létě by tento zdroj naopak podpořili.
Městské budovy mají stále obrovský potenciál pro dosažení energetických úspor. Investujme do nich, dokud se nabízí výrazné veřejné zdroje na spolufinancování
Fotovoltaika, dříve experimentální zdroj energie pro vesmírné stanice s vysokými pořizovacími náklady a vysokou finanční i energetickou návratností je nyní na úplně jiné úrovni a je velmi dobře uplatnitelná zejména v kombinaci s jinými zdroji energie využívající pro provoz elektřinu. Zejména v letním období nám může pomoci plně nahradit staré konvenční zdroje a zabezpečit i prodloužit “letní odstávku”. Energetickou a ekonomickou návratnost panelů již dnes dokáží výrobci garantovat po celou dobu životnosti a již instalované panely jsou již naprosto imunní zdražování cen energií i inflaci.
Solární termika (např. trubice) mají v letním období ještě 2-3x vyšší účinnost na m2. V energetickém mixu při výrobě tepelné energie může být minimálně v polovině roku velmi vydatným přispěvatelem do systému.
Dalším zdrojem, jež může systém dokonce třísezonně výrazně zlevnit, jsou tepelná čerpadla vzduch-voda případně doplněná vlastním min. podpůrným zdrojem el. energie pro svůj provoz, tedy střešní fotovoltaikou. Jedná se naprosto odkoušenou běžnou technologii, která je zejména v letním období opravdu velmi levná účinná.
je v domácích podmínkách také již ozkoušenou technologií. Jejich vydatnost je v rámci celého roku téměř neměnná a mohou nám tak do energetického mixu přispívat celoročně. V německu již ale běží také zkušební velkokapacitní obecní projekty. Velkou výhodou je, že v vzniklo poměrně nedávno centrum výzkumu geotermální energie nedalekých Litoměřicích. Funkční hlubinný vrt funguje také v Děčíně. Jedné z exkurzí jsme se mohli zůčastnit společně s energetiky místní MASky. A tak můžeme prozradit, že v našem kraji je již provedeno několik zkušebních vrtů, jeden je i nedaleko Varnsdorfu a od dalších se již jedná.
Komunitní energetika je příležitostí jak může stát pouze odbouráním vlastních překážek umožnit nastartování vlastní činorodé aktivity svých občanů pro řešení energetické krize. Na vládě i v parlamentu se již projednávají návrhy na odstranění několika nařízení a podmínek energetického zákona po němž bude umožněno sdílení přebytků solárních elektráren např. mezi sousedy v domě či ulici. Tímto sdílením energie se ušetří jak na výdajích za elektřinu a teplo tak za distribuční poplatky. Toto se bude týkat také velkého množství městských budov.
Stávající teplárna se kterou město už delší dobu tak trochu bojuje rozhodně na odpis není. Není tedy potřeba tohoto dodavatele nahradit vlastním ale opět stejným plynovým kotlem. Dlouhodobých a spolehlivých partnerů by si mělo i město umět vážit. V moderním systému, který navrhujeme by stávající dodavatel zajišťoval úlohu hlavního dodavatele zejména na zimu a zároveň zálohu pro celý systém. Jelikož takovýto dodavatel přichází o část své kapacity, mělo by mu toto být distributorem kompenzováno. Zároveň by pro něj pokračování spolupráce znamenalo jistotu dlouhodobého provozu, tedy i návratnost. A také možnost přidat se k budování inteligentního mixu přidáním dalšího zdroje. Přímo se nabízí rozlehlé střechy s Teplárnou historicky spřízněné sousední společnosti Velveta a.s. Město by pak ušetřené finance na zbytečnou stavbu již existujícího zdroje mohlo ušetřit například pro modernizaci přenosové soustavy či tepelných úložišť.
Také teplárna by se po uklidnění vztahů s městem a vyjasnění jeho Energetické koncepce mohla více soustředit na svoji práci. Konkrétně na záložní krátkodobé ale účinné zdroje tepla v případě nedostatku plynu a vytvoření zásobníků paliva pro tyto zdroje (plyn, uhlí, lto, ..).
Město by časem (po vybudování dostatečné kapacity “letních zdrojů” mohlo investovat také do vybudování velkokapacitních zásobníků tepla. Skladování tepla je totiž například se skladováním elektrické energie několikanásobně jednodušší a levnější. V posledních letech vznikaly v evropě různé druhy tepelných zásobníků a i z těchto zkušeností můžeme již nyní čerpat. Zajímavé jsou například zásobníky pískové, jež umožní akumulovat letní přebytky pro využití v zimě.
Bude to sice drahé, ale dobrou zprávou je že soustava je v majetku města. A města budou moci v případě ekologizace svých teplárenských soustav využívat dotační peníze právě i na obnovu a zateplování přenosových soustav a to s opravdu vysokým podílem dotačního příspěvku.
Pokud by měla ve Varnsdorfu vzniknout Spalovna, tzv. ZEVO (zařízení na energetické využití odpadů), pak jedině v rámci celkové koncepce Odpadového a energetického hospodářství, nikoli jako nahodilý projekt skupiny lobbistů. Zároveň by se tedy mělo jednat maximálně o lokální řešení nakládání s místními odpady (z ORP Varnsdorf) po předchozím dokonalém procesu odpadového cyklu (tedy zamezení zbytečné tvorby odpadu, třídění a zpracování vytříditelného) a teprve na konci cyklu budeme pro eliminované minimalizované množství řešit co se zbytkem. Jelikož menší lokální spalovny jsou nyní teprve v procesu vývoje, je potřeba nejprve vytvořit celkovou energetickou koncepci a začít ji postupně naplňovat. Zda součástí energetického a odpadového komplexu bude i spalovna můžeme řešit za 5 let až vývoj pokročí.
Podmínkou jakéhokoliv projektu spalování ale musí být jasně vyřešený proces skládkování vyhořelého toxického odpadu. Nezapomeňme na “Klimatické lázně” v nedalekém Jonsdorfu a Waltersdorfu. Tam si čistého vzduchu cení a staví na něm i své živobytí a regionální identitu.
Změny a opatření, které navrhujeme již několik let jsou stále více potřebné ať již v centrální části města či v širším okolí. V čem jsme mohli být napřed jsme, jako město již docela pozadu. Proto navrhujeme konkrétní opatření se kterými by město již nemělo opravdu nemělo otálet. Změny a rozkolísanost počasí, přívalové deště i delší období sucha vyžadují vytvoření ucelené obecní Adaptační strategie a také zvýšenou koncentraci na tzv. obecní odolnost.
Rádi bychom zavedli využívání metodiky pro hospodaření s dešťovou vodou v městském prostředí: Voda ve městě
https://www.uceeb.cz/cz/novinky/mame-odmeny-pro-zastupce-mest-knihkupce-projektanty-i-uredniky/
tedy např.:
Jedním z klíčů k podpoře lokální produkce i odolnosti je smysluplné využití zemědělských pozemků v majetku města. To má možnost na svých pozemcích zadat potřebnou zemědělskou výrobu, ať již jde o výsadbu ovocných stromů, nebo například o pěstování dřevní hmoty či jiné biomasy pro energetické účely.